Азербайджанскі дыван: Розніца паміж версіямі

[недагледжаная версія][недагледжаная версія]
Змесціва выдалена Змесціва дададзена
арфаграфія
арфаграфія
Радок 1:
{{пішу||}}
[[Выява:Farsh tabriz.JPG|300px|thumb|Тыповы [[тэбрызскі дыван]].]]
'''Азербайджанскі дыван''' — тэрмін, які выкарыстоўваецца для абазначэння розных тыпаў бязворсавых і ворсавых дываноў, якія вырабляюцца [[Азербайджанцы|азербайджанцамі]].<ref name=autogenerated20130124-1>Лятиф Керимов. Азербайджанский ковер. Том III. Баку: «Гянджлик», 1983, стр. 221. {{ref-ru}} {{ref-en}}</ref><ref name=autogenerated20130124-2>[http://ebooks.preslib.az/pdfbooks/rubooks/krovisk.pdf ''Н. А. Абдуллаева''. Ковровое искусство Азербайджана. — Баку, «Элм», 1971 — стр. 21] {{ref-ru}}</ref> Сярод азербайджанскіх дываноў вылучаюць бакінскія, гянджынскія, казахскія, ширванскиешырванскія, шемахинскиешэмахінскія, карабахскайкарабахскія, кубінскія, ардебильскиеардэбільскія і [[тебризскийтэбрызскі дыван|тебризскиетэбрызскія]]. Большасць заходніх аўтараў, у тым ліку энцыклапедыі [[Encyclopædia Iranica|«Іраніка»]] і [[Энцыклапедыя Брытаніка|«Брытаніка»]], як правіла, адносяць дываны, вытканыя ў [[Іранскі Азербайджан|Іранскім Азербайджане]] да [[Персідскі дыван|персідскімперсідскіх]] ([[іран]]скімскіх), а дываны вытканыя ў [[Азербайджан]]е і раёнах кампактнага пражывання азербайджанцаў ў [[Арменія|Арменіі]], [[Грузія|Грузіі]] і [[Дагестан]]е суадносяцьадносяць да [[каўказ]]скімскіх.<ref>[http://www.iranica.com/articles/carpets-xv Encyclopaedia Iranica. Carpets//xv. Caucasian Carpets] {{ref-en}}</ref><ref>[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/512386/rug-and-carpet/73764/Periods-and-centres-of-activity#ref=ref599487 Encyclopedia Britannica. Oriental rugs. The Caucasus.] {{ref-en}}<blockquote>Rug weaving in the Caucasus extends back at least to medieval times, as fragments of knotted pile carpet from the 13th and 14th centuries have been uncovered in several cave complexes in Georgia. There is also reason to believe that the Persian Shāh ʿAbbās during the 17th century established manufactories in the Shirvan and Karabagh districts whose products included carpets, and a surviving group of large 17th- and 18th-century carpets may well be from this enterprise. Among the designs used were the avshan (geometrized calyx and stem), the harshang (crab), and a bold lattice design with stylized animals, including dragons, in the interstices. Almost certainly these carpets were based upon Persian prototypes, although they are characterized by bold, vigorous designs rather than traditional Persian fineness of weave.</blockquote>
</ref><ref>[http://www.cmgbooksandart.com/?page=shop/flypage&product_id=14205&CLSN_253=12539271912536d0982bce4db142e804 ''Siawosh AZADI; Latif KERIMOV; Werner ZOLLINGER''. Azerbaijani-Caucasian Rugs. — Switzerland Ulmke Collection, 2001. — p. 39. — ISBN 3-925813-10-1 / 9783925813108] {{ref-en}} <blockquote>Ninety percent of carpets, especially flatweaves and flatweave fabrics, which have become famous as Kavkaz (Caucasian), are in fact Azerbaijani carpets, which greatly influenced both the technical and artistic aspects of carpet weaving in the Caucasus and in Turkey and Iran.</blockquote></ref> Згодна класіфікацыі, прынятай у асноўным у Азербайджане і раней у [[СССР]], — адзін з відаў ўсходняга дывана.<ref name="Rothstein">[http://www.richardrothstein.com/caucasian-rugs-persian-rugs.html Richard Rothstein & Co. New York. About Caucasian Rugs and Persian Rugs] {{ref-en}} <blockquote>…generally these rugs have been classified as Caucasian rugs, which they are, but I further classify them as ''Azerbaijani Caucasian rugs'' to note their Azerbaijani origins… Moreover, the most sought after and valuable Persian rugs are in fact not even Persian in origin, they are ''Azerbaijani''. Serapi, Tabriz, Heriz, and Bakhshaish, generally regarded as among the most important «Persian rugs», are regions/cities in Southern Azerbaijan (also called Iranian Azerbaijan), which is not the Persia/Iran most of us think of today; though still today these rugs are incorrectly classified by the rug community as «Northwest Persian»…</blockquote></ref><ref>[http://books.google.com/books?id=YUhFTwZVeKYC&printsec=frontcover&dq=Emmett+Eiland&lr=&hl=ru&cd=1#v=onepage&q=&f=false ''Emmett Eiland''. Oriental Rugs Today. Berkeley Hills Books, Emmett Eiland’s Rugs: 2003. — ISBN 1-893163-46-6, 9781893163461] {{ref-en}}</ref>
 
[[Выява:Azerbaijanian girl weaving carpet.jpg|thumb|230px|left|[[Азербайджанцы|Азербайджанка тчэ дыван. Пачатак [[XX стагоддзе|XX стагоддзя]].]]
Энцыклапедыя «Іраніка» адзначае, што ў [[XIX стагоддзе|XIX стагоддзі]] на Каўказе ковроделие было распаўсюджана ў асноўным ва ўсходнім ЗакаўказзеЗакаўказзі, радзіме цюркскага насельніцтва вядомай цяпер як азербайджанцы. Ковроделие іншых народаў мела невялікую значнасць. <ref>[http://www.iranica.com/articles/carpets-xv Encyclopaedia Iranica. Caucasian Carpets. Richard Wright.] {{ref-en}} <blockquote>Russian imperial expansion in the late 13th/19th century opened the Caucasus to the West, and what had been a modest local weaving industry evolved into a major source of exports. The main weaving zone was in the eastern Transcaucasus south of the mountains that bisect the region diagonally (see Figure 1), the area now comprised in the Azerbaijan SSR; it is the homeland of a Turkic population known today as Azeri (see AZERBAIJAN vi. Population and its Occupations and Culture). Other ethnic groups also practiced weaving, some of them in other parts of the Caucasus, '''but they were of lesser importance'''.</blockquote></ref> Як пісаў Джон Ф.Пайл, каўказскія ковроделы ў цэлым вынікалі персідскай практыцы, аднак «у асноўным выкарыстоўвалі больш выразныя і буйныя элементы арнаменту».<ref>[http://books.google.com/books?id=YVQJvcI1XeoC&pg=PA76&dq=Persian+Azerbaijani+rugs&as_brr=3&ei=_h8AS6uTE4K0yQTsz8CcDw&hl=ru#v=onepage&q=&f=false John F. Pile. A history of interior design, стр. 76] {{ref-en}} </ref> П. Р. Дж. Форд у сваім даследаванні гісторыі і традыцыйных арнаментаў ўсходніх дываноў адзначаў, што, «хоць дываны зараз вырабляюць у [[Дагестан]]е, [[Грузія|Грузіі]] і [[Арменія|Арменіі]], але сапраўднай радзімай расійскіх каўказскіх дываноў застаецца Азербайджан, і навыкі і ідэі азербайджанскіх ткачоў адчуваюцца па ўсім Каўказе».<ref>''Carpets are still made today in Daghestan, Georgia and Armenia, but the real home of Russian Caucasian carpets remains Azerbaijan and the skills and ideas of Azerbaijanian weavers are felt throughout the Caucasus''. P. R. J. Ford. The oriental carpet: a history and guide to traditional motifs, patterns, and symbols. Abrams, 1981. ISBN 0-8109-1405-0, 9780810914056, стр. 225. {{ref-en}}</ref> Рускі даследчык М. Д. Ісаеў адзначаў, што ў канцы XIX — пачатку XX стагоддзяў дыванаткацтва ў асноўным было засяроджана ў Азербайджане. На думку савецкага мастацтвазнаўца М. В. Бабенчикова «азербайджанскія майстры заўсёды асабліва шанаваліся ў іншых краінах як па-майстэрску ковроткачи». Амерыканскі гісторык Рональд Сюни адзначае, што ковроделие адно са старажытных рамёстваў у Азербайджане, якая дасягнула росквіту ў Сярэднія стагоддзі, дзякуючы чаму азербайджанскія дываны сталі шырока вядомыя ў краінах [[Азія|Азіі]] і [[Еўропа|Еўропы ]].<ref name=Suny>Ronald Grigor Suny: Armenia, Azerbaijan, and Georgia, Page: 108. {{ref-en}} <blockquote>Carpet and textile making, both of which are ancient Azerbaijani crafts, fluorished during the medieval period, and Azerbaijani products became well known in Asia and Europe.</blockquote></ref> На думку савецкага вучонага-этнографа С. А. Токарава азербайджанскія дываны шмат у чым нагадваюць армянскія, а ад персідскіх адрозніваюцца моцнай стылізацыяй малюнкаў і адсутнасцю круглявых ліній арнаменту.
 
Ковроделие — адзін з традыцыйных, старадаўніх відаў [[дэкаратыўна-прыкладнога мастацтва]] Азербайджана.<ref name="Rothstein" /><ref name=Suny /><ref>Пад «Азербайджанам» у дадзеным выпадку разумеецца як тэрыторыя [[Азербайджан|Азербайджанскай Рэспублікі]], так і [[Іранскі Азербайджан]].</ref><ref>''R. Khanam''. Encyclopaedic Ethnography of Middle-East and Central Asia: A-I. — Global Vision Publishing Ho, 2005 — vol. 1, p. 73 — ISBN 9788182200623 {{ref-en}}</ref>