Нямецкая мова: Розніца паміж версіямі
[дагледжаная версія] | [дагледжаная версія] |
Змесціва выдалена Змесціва дададзена
Brubaker610 (размовы | уклад) |
дрНяма тлумачэння праўкі |
||
Радок 138:
! Дзяржава || Колькасць гаворачых<br /> на нямецкай мове || Заўвагі
|-
| {{Сцяг Аўстраліі}} [[Аўстралія]] || 79 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/AU|title=Australia |publisher={{
|-
| {{Сцяг Аўстрыі}} [[Аўстрыя]] || 7,83 млн чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/language/bar|title=Bavarian|publisher={{
|-
| {{Сцяг Аргенціны}} [[Аргенціна]] || 400 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/AR|title=Argentina|publisher={{
|-
| {{Сцяг Бельгіі}} [[Бельгія]] || 41,2 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/BE/languages|title=Belgium|publisher={{
|-
| {{Сцяг Бразіліі}} [[Бразілія]] || 1,5 млн чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/BR|title=Brazil|publisher={{
|-
| {{Сцяг Венесуэлы}} [[Венесуэла]] || 1,5 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/language/gct|title=German, Colonia Tovar|publisher={{
|-
| {{Сцяг Германіі}} [[Германія]] || 69,8 млн чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/DE/languages|title=Germany|publisher={{
|-
| {{Сцяг Даніі}} [[Данія]] || 25,9 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/DK/languages|title=Denmark|publisher={{
|-
| {{Сцяг Італіі}} [[Італія]] || каля 225 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/IT/languages|title=Italy|publisher={{
|-
| {{Сцяг Казахстана}} [[Казахстан]] || каля 181 тыс. чал.<ref>{{cite web |url= http://www.newskaz.ru/society/20130515/5087880.html|title= Свыше 11 млн казахов проживает в Казахстане|author=Устиненко А.|date=15.05.2013|publisher=Новости — Казахстан |accessdate=2014-11-13 |lang=}}</ref> || Немцы Казахстана пражываюць пераважна на поўначы краіны і ў раёне [[Астана|Астаны]]. Колькасць немцаў хутка зніжаецца: па даных перапісу 1989 і Ethnologue іх налічвалася 958 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/KZ/languages|title=Kazakhstan|publisher={{
|-
| {{Сцяг Канады}} [[Канада]] || 430 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/CA|title=Canada|publisher={{
|-
| {{Сцяг Ліхтэнштэйна}} [[Ліхтэнштэйн]] || каля 36 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/LI|title=Liechtenstein|publisher={{
|-
| {{Сцяг Люксембурга}} [[Люксембург]] || 10,2 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/LU/languages|title=Luxembourg|publisher={{
|-
| {{Сцяг Намібіі}} [[Намібія]] || 22,5 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/NA/languages|title=Namibia|publisher={{
|-
| {{Сцяг Парагвая}} [[Парагвай]] || 166 тыс. чал.<ref>{{cite web|url=http://www.ethnologue.com/country/PY/languages|title=Paraguay|author=|date=|work=|publisher={{
|-
| {{Сцяг Польшчы}} [[Польшча]] || 500 тыс. чал.<ref>{{cite web|url=http://www.ethnologue.com/country/PL/languages|title=Poland|author=|date=|work=|publisher={{
|-
| {{Сцяг Расіі}} [[Расія]] || каля 2,07 млн чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/RU |title=Russian Federation |publisher={{
|-
| {{Сцяг Румыніі}} [[Румынія]] || 45,1 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/RO/languages|title=Romania|publisher={{
|-
| {{Сцяг Славакіі}} [[Славакія]] || 5,4 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/SK/languages|title=Slovakia|publisher={{
|-
| {{Сцяг ЗША}} [[ЗША]] || 1,3 млн чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/US|title=United States |publisher={{
|-
| {{Сцяг Украіны}} [[Украіна]] || 33,3 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/UA/languages|title=Ukraine|publisher={{
|-
| {{Сцяг Францыі}} [[Францыя]] || каля 1 млн чал. || Дакладных звестак пра лік носьбітаў няма. Нямецкая выкарыстоўваецца ў [[Эльзас]]е (па стане на 2012 год каля 790 тыс. чал.<ref>{{cite web|url=http://www.olcalsace.org/de/der-dialekt-in-zahlen|title=Der Dialekt in Zahlen|publisher=Amt für Sprache und Kultur im Elsass (OLCA)|accessdate=2011-11-06|lang=de}}</ref>) і паўночнай частцы [[Латарынгія|Латарынгіі]], у дэпартаменце [[Мозель, дэпартамент|Мозель]] (па розных звестках ад 48 да 300 тыс. чал.)<ref>{{cite web|url=http://www.culture-bilinguisme-lorraine.org/|title=Culture et Bilinguisme de Lorraine - Zweisprachig, unsere Zukunft|author=|date=|work=|publisher=|accessdate=2012-01-12|lang=fr}}</ref>. Актыўна выцясняецца французскай. Гл. [[Нямецкая мова ў Францыі]].
|-
| {{Сцяг Чэхіі}} [[Чэхія]] || 40,8 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/CZ/languages|title=Czech Republic|publisher={{
|-
| {{Сцяг Швейцарыі}} [[Швейцарыя]] || 4,6 млн чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/CH/languages|title=Switzerland|publisher={{
|-
| {{Сцяг ПАР}} [[ПАР]] || 12 тыс. чал.<ref>{{cite web |url=http://www.ethnologue.com/country/ZA|title=South Africa|publisher={{
|}
Радок 774:
{{main|Лексіка нямецкай мовы}}
Да спрадвечных слоў нямецкай мовы адносяцца {{нп3|лексема, лінгвістыка|лексемы|ru|Лексема (лингвистика)}}, якія ў тым ці іншым выглядзе сустракаліся яшчэ ў [[Прагерманская мова|прагерманскай мове]], з розных дыялектаў якой узніклі сучасныя [[германскія мовы]], у тым ліку і літаратурная нямецкая<ref>{{кніга |аўтар=Wiese H.|загаловак=Eine Zeitreise zu den Ursprüngen unserer Sprache. Wie die Indogermanistik unsere Wörter erklärt|месца=Berlin |выдавецтва=Logos Verlag|год=2010|старонак= |старонкі= |isbn=978-3-8325-1601-7}}</ref>. Большая частка гэтых слоў была атрымана ў спадчыну прагерманскай мовай, у сваю чаргу, з {{нп3|Праіндаеўрапейская мова|праіндаеўрапейскай мовы|ru|Праиндоевропейский язык}}. Да іх адносяцца, напрыклад: займеннікі ''ich'' (прагерм. ''*ek''), ''du'' (''*þū''), ''mein'' (''*mīnaz'') і т. д.; лічэбнікі ''ein'' (прагерм. ''*ainaz''), ''zwei'' (''*twai''), ''hundert'' (''*hundaradą'') і т. д.; назоўнікі ''Vieh'' (прагерм. ''*fehu''), ''Haus'' (''*hūsą''), ''Feuer'' (''*fōr'') і інш.; такія дзеясловы як ''gehen'' (прагерм. ''*gāną''), ''stehen'' (''*stāną''), ''sehen'' (''*sehwaną'') і інш.<ref>Гл. адп. артыкулы ў {{кніга |аўтар=Kluge F.|загаловак=Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache |адказны=bearbeitet von Elmar Seebold |выданне= 24., durchgesehene und erweiterte Auflage|месца= Berlin, New York|выдавецтва= Walter de Gruyter|год=2001 |старонак= |старонкі= |isbn=978-3-11-017473-1}}, {{кніга |загаловак={{
{{нп3|Запазычанні|Запазычаныя|ru|Заимствование}} словы пранікалі ў нямецкую мову, як правіла, з іншых [[Індаеўрапейскія мовы|індаеўрапейскіх моў]], што тлумачыцца гістарычнымі культурнымі, палітычнымі і эканамічнымі сувязямі Германіі з суседнімі тэрыторыямі<ref name="ReferenceB">{{артыкул |аўтар=Best K.-H.|загаловак=Wo kommen die deutschen Fremdwörter her?|выданне= Göttinger Beiträge zur Sprachwissenschaft |год=2001|нумар=5 |старонкі=7-20}}</ref><ref>{{кніга|аўтар=Schildt J.|загаловак=Abriss der Geschichte der deutschen Sprache|месца=Berlin|выдавецтва=|год=1976|старонкі=29|isbn=}}</ref>. Разам з індаеўрапейскімі запазычаннямі ў нямецкай прысутнічае культурная лексіка з неіндаеўрапейскіх моў<ref>{{артыкул |аўтар=Körner H.|загаловак=Zur Entwicklung des deutschen (Lehn-)Wortschatzes|выданне=Glottometrics |год=2004 |нумар=7|старонкі=25-49}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.examen-europaeum.com/EEE/EEE2003/08FremdundLehnwoerter.htm |title=Fremdwörter und Lehnwörter |author= |date= |work= |publisher= |accessdate=2011-11-08 |lang=de}}</ref>.
Радок 820:
* {{кніга|аўтар=Филичева Н. И.|загаловак=Немецкий литературный язык|месца=М.|выдавецтва=Выс. школа|год=1992|старонак=176|старонкі=|isbn=5-06-001718-4|ref=Филичева Н. И. Немецкий литературный язык, 1992}}
* {{кніга|аўтар=Ammon U.|загаловак=Die deutsche Sprache in Deutschland, Österreich und der Schweiz: das Problem der nationalen Varietät|месца=Berlin, New York|выдавецтва=de Gruyter|год=1995|старонак=|isbn=3-11-014753-X|ref=Ammon, U. Die deutsche Sprache in Deutschland, Österreich und der Schweiz, 1995}}
* {{кніга|аўтар=Ammon U., Bickel H., Ebner J. u. a.|загаловак={{
* {{кніга|аўтар=Besch W.|загаловак=Dialektologie. Ein Handbuch zur deutschen und allgemeinen Dialektforschung|адказны=|спасылка=|месца=Berlin|выдавецтва=de Gruyter|год=1982|том=|старонак=|старонкі=|isbn=3-11-005977-0|ref=Besch W. Dialektologie. Ein Handbuch zur deutschen und allgemeinen Dialektforschung, 1982}}
* {{кніга|аўтар=Helbig G., Buscha J.|загаловак=Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht|месца=Berlin|выдавецтва=Langenscheidt|год=2007|старонак=736|isbn=978-3-468-49493-2|ref=Helbig G., Buscha J. Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht, 2007}}
Радок 830:
* {{кніга|аўтар=Schildt J.|загаловак=Abriss der Geschichte der deutschen Sprache|месца=Berlin|выдавецтва=Akademie-Verlag|год=1976|старонак=|isbn=}}
* {{кніга|аўтар=Siebs Th.|загаловак=Deutsche Aussprache — Reine und gemäßigte Hochlautung mit Aussprachewörterbuch |месца=Berlin|выдавецтва=|год=2007|старонак=|isbn=978-3-11-018203-3|ref=Siebs Th. Deutsche Aussprache — Reine und gemäßigte Hochlautung mit Aussprachewörterbuch, 2007}}
* {{кніга|аўтар=|загаловак=Regeln und Wörterverzeichnis. Überarbeitete Fassung des amtlichen Regelwerks 2004|месца=München, Mannheim|выдавецтва={{
* Belarussisch-Deutsches Wörterbuch: больш за 70 тысяч слоў і выразаў / Пад рэдакцыяй Мікалая Кур'янкі, Лявона Баршчэўскага і Томаса Вайлера. — Мінск: Зміцер Колас, 2010. — 608 с. — ISBN 978-985-6783-98-5
|